Tlak na dekarbonizaci, udržitelnost a cirkulární ekonomiku otevírají dveře oblasti Waste to Energy. Trend energetického využití odpadů je přitom patrný nejen v Evropě. Potvrzují to zkušenosti společnosti Konecranes, která do spaloven po celém světě dodává vhodné a praxí prověřené jeřáby.
Na technologické inovace, snižující emisní zátěž Brna a zároveň posilující jeho energetickou soběstačnost, se v posledních dvou letech zaměřila městská svozová a odpadová společnost SAKO Brno.
Maximální účinnost zařízení, ekonomický provoz a efektivní využívání zdrojů je v Plzeňské teplárenské (PLTEP) dlouhodobě prioritou. V současnosti, kdy celý energetický sektor je ovlivněn vysokou cenou povolenky CO2 a zejména pak vysokou volatilitou cen energií na trhu, je maximální účinnost výroby nutností. I proto jsme jako další oblast pro vylepšení zvolili využití odpadního tepla spalin a snížení největší ztráty při spalování – komínové ztráty.
Robustní zařízení, vyzkoušené technologie a fungující ekonomika. To jsou pilíře, na kterých vzniká v Komořanech nové zařízení na energetické využití odpadu. Ústeckému kraji pomůže zlikvidovat až 150 tisíc tun odpadu ročně. Investorovi, kterým je společnost United Energy ze skupiny Energetický a průmyslová holding, pak nahradit část hnědého uhlí, které bylo desítky let páteří severočeské energetiky. „S myšlenkou využití odpadu v energetickém provozu si reálně pohráváme přes patnáct let. A jsem rád, že se konečně staví. Později, než jsme doufali, ale s širokou politickou i společenskou podporou,“ říká k technologicky náročnému projektu Petr Mareš, technický ředitel United Energy. Zbrusu nové zařízení má jít do provozu za dva roky a je součástí širší strategie dekarbonizace celé lokality.
Jaké jsou nejnovější trendy ve vodíkovém sektoru od základního výzkumu až po nasazení praktických aplikací? Co brání rychlejší výstavbě vodíkových elektrolyzérů v Evropě a České republice? Jsou plány Evropské unie realistické a půjde zjednodušit současnou, zbytečně přísnou, legislativu? Případně do jakých českých vodíkových projektů zamíří další tři miliardy korun?
*Menší vltavské elektrárny dostanou úplně novou strojní i technologickou část
*Investice 200 mil. Kč zajistí jejich bezpečnější, ekologičtější a efektivnější provoz
*Opravy začnou ještě letos, do plného provozu najedou oba zdroje na jaře 2027
*ČEZ už dříve na Vltavské kaskádě zmodernizoval Lipno I, Slapy, Kamýk a Vrané
Výrobce kogeneračních jednotek TTS Martin ze skupiny innogy se podílí na projektu modernizace teplárny v Žilině. V rámci první fáze dekarbonizačního projektu a postupného útlumu výroby tepla z uhlí TTS Martin dodá do Žiliny dva vysoce účinné kogenerační zdroje o výkonu 9 MWe. Žilinská teplárna ve vlastnictví státní společnosti MH Teplárenský holding díky nasazení kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ze zemního plynu sníží své emise CO2 o 12 tun ročně.
Ve dnech 9. až 11. září 2024 se v podhůří Beskyd, v hotelovém komplexu Sepetná, konal další ročník mezinárodní konference Energetika a životní prostředí, která byla po covidové pauze už potřetí pořádána v součinnosti dvou pracovišť, a to Katedry energetiky Fakulty strojní, VŠB-TUO) a Výzkumného energetického centra (VEC), které je součástí CEET, VŠB-TUO. Tato významná mezinárodní konference, v rámci níž se setkávají odborníci z vysokoškolských pracovišť se zástupci municipalit, provozovatelů velkých energetických celků a jejich průmyslových dodavatelů, svou účastí 75 odborníků z Čech a Moravy a 9 z Polska potvrdila svou atraktivitu.
Stránky jsou chráněny službou Google reCAPTCHA
ochrana osobních údajů a smluvní podmínky.